Hot News, 24.3.2008
V Iráku zahynuly už čtyři tisíce Američanů
Bagdád – Každý den zahynou v Iráku nejméně dva američtí vojáci. O velikonoční neděli jejich počet přesáhl už čtyři tisícovky.
Scénář iráckých útoků je s neměnnou pravidelností stejný. Na dálku řízená bomba odpálená u cesty zabije vždy několik příslušníků armádní patroly. Čtveřice amerických vojáků, která zahynula o Velikonoční neděli v jižní části Bagdádu, však je v něčem výjimečná. Počet Američanů zabitých v Iráku tím přesáhl čtyři tisíce.
Stalo se tak tři dny poté, co si Spojené státy připomněly pětileté výročí zahájení konfliktu. Na nejrůznějších místech země zahynulo v neděli navíc téměř padesát Iráčanů.
Bushova válka je velmi nákladná. Kromě čtyř tisíc mrtvých Američanů v ní zahynulo nejméně sto tisíc Iráčanů. Některé odhady posouvají počet obětí války dokonce až na půl milionu. Dva miliony osob zemi opustilo, další dva miliony se musely přesunout uvnitř hranic země a materiální škody jsou nevyčíslitelné.
Americké daňové poplatníky stála válka podle rozpočtového výboru Bílého domu šest set miliard dolarů, celkové náklady však podle kritiků prezidenta Bushe jdou ke dvěma bilionům USD.
Názor většiny vojáků na konflikt a jeho důsledky je jednoznačný. „Všichni se upsali dobrovolně a ačkoliv to, co se tu děje, je strašné, války jsou plné tragédií,“ citovala britská stanice BBC šestadvacetiletého příslušníka amerického letectva sloužícího v Iráku Prestona Reevese.
V zemi zůstává nadále 160 000 tisíc amerických vojáků. Vzhledem k tomu, jak je irácká válka v USA nepopulární, se oba demokratičtí kandidáti listopadových voleb, Barack Obama a Hillary Clintonová, chystají v případě svého vítězství jednotky své země stáhnout. Republikánský kandidát John McCain, který má nominaci své strany již jistou, je naopak rozhodnut v Iráku zůstat.
Stažení z Iráku by však tamější situaci v současné době nevyřešilo. Irácká vláda zatím není schopna bezpečnost v zemi zajistit vlastními prostředky.
Otec nevrátil dceru, pátrá po něm Interpol
Žákava (Plzeňsko) - Po osmatřicetiletém Novozélanďanovi Rodneym Wiliamu Cowie, který je podezřelý, že v unesl v sobotu svoji šestiletou dceru Charlie Terezu Vichnarovou z Žákavy, začal pátrat Interpol.
Informovala o tom mluvčí policistů Pavla Soukupová. „Vzhledem k tomu, že jde o cizince, nemůžeme vyloučit, že s dítětem vycestoval za hranice,“ uvedla mluvčí.
Cowie se vyzvedl svoji dceru u matky v Žákavě na jižním Plzeňsku v sobotu a slíbil, že se s ní vrátí do večera. Zatím se však vůbec neozval a má nedostupný mobil. Policie se začala případem zabývat pro podezření ze spáchání trestného činu únosu.
Dívku měl její otec vrátit do sobotní 19. hodny. Původně ji chtěl mít u sebe celý víkend, matka to však nedovolila. Podle plánu měli jít v sobotu do cirkusu a bruslit a vrátit se k matce do večera.
Na policejní výzvu, aby se lidé ozvali, uvidí-li někde šestiletou Cahrlie Terezu Vichnarovou, se policistům ozvala žena. Údaně dívku viděla na beznzinové stanici v Domažlicích. „Tuto zprávu policisté prověřují,“ potvrdila mluvčí policistů Pavla Sokupová.
Osmatřicetiletý Novozélanďan, který žije v Austrálii, opustil i penzion v Plzni, který měl zaplacený do pondělka 31. března. „V sobotu si tam vzal věci, pokoj je nyní prázdný,“ potvrdila Soukupová. Cizinec si také půjčil od svého švagra automobil Ford Ecsort s poznávací značkou 2P4 7576. Odjel v něm i s dcerou a dosud ho nevrátil.
Pohřešovaná Charile Tereza Vichnarová se narodila 19. září 2001. Měří 125 centimetrů, je štíhlá a váží asi 25 kilogramů. Má hnědé oči, delší hnědé vlasy a na pravé straně brady má jizvu. V uších nosí dětské náušnice bez kamínků. Na sobě měla při odchodu od matky tmavě modré šusťákové kalhoty, černé tričko, tmavě modrou mikinu.
Podle Havla je radar možností odvděčit se USA
Praha - Bývalý český prezident Václav Havel se jako host pořadu České televize Otázky Václava Moravce vyjádřil k americkému radaru iá k dalším aktuálním problémům.
Americkou žádost o umístnění radarové základny v Česku považuje Havel za první šanci, jak vyjít vstříc spojenci USA. Podle něj by bez pomoci USA například nikdy nevzniklo samostatné Československo, nevyšli bychom ze druhé světové války jako vítězná strana a nakonec by ani nepadla železná opona.
„Američané od nás poprvé něco chtějí. Vždycky jsme chtěli my něco od nich. Chtějí od nás maličkost. A my začínáme dělat drahoty,“ prohlásil Havel v televizi.
V přímém vstupu vystoupil v pořadu i bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Ten řekl, že celý protiraketový systém je namířen proti Rusku a Číně a z Česka udělá terč ruských vojenských plánů. „Tak to u nás vnímáme,“ prohlásil Gorbačov. „Americký radar je vážná otázka a česká vláda se ho bez mandátu svých občanů dávno chystá přijmout. "Vy si myslíte, že se to celé připravuje proti Íránu? To je úplný nesmysl. Írán nepředstavuje žádnou hrozbu. S ním je možné vypořádat se jinými prostředky. Pokud to tedy bude potřeba,“ dodal Gorbačov.
Radar není útočný systém
Na jeho slova Havel reagoval: „On používá neustále slova namířené, jako by to byla útočná zbraň. To jsou obranné systémy, které neubližují, ale brání,“ uvedl Havel. Vyjádřil i zklamání nad tím, že v dobách, kdy v Československu pobývala sovětská vojska, se proti jejich přítomnosti nezvedl podle jeho slov jediný hlas. „Mě trošku rozčiluje, že desítky let stovky tisíc lidí mlčely k tomu, že tady jezdí desítky tisíc sovětských tanků a pohybuje se, já nevím kolik, 70 tisíc sovětských vojáků, proti tomu nezazněl jediný hlas. A ve chvíli, kdy přišla svoboda, mimo jiné rovněž díky Američanům, a my smíme mluvit bez potrestání, tak najednou váháme. A demonstrujeme tím naši domnělou suverenitu,“ prohlásil Havel. A kritizoval odpůrce radaru. „Podobný pacifismus mnohdy vede k daleko větším ztrátám na životech,“ řekl Havel.
Havel by nejel do Číny na olympiádu ani jako prezident. „Nejsem považován za sportovce, měl bych zábrany,“ řekl. Havel si nemyslí, že pořádání olympiády může oslabit autoritářský režim. „Doposud se to nestalo,“ řekl Havel. Přirovnal tuto situaci k Olympijským hrám v nacistickém Německu v roce 1936, které podle něj Hitlerův režim posílily.